Početí nového prezidenta

Za nějakých devět měsíců se má narodit. Nová hlava státu. Na jedné straně úleva pro ty, kteří už několik dlouhých let chtěli počít, protože už nevěděli, co si počít s tím současným. Naopak rozmrzelost u těch, podle kterých už žádný další porod tak krásné dítko nepřinese. Co tedy dát do vínku nástupci oproti jeho předchůdci?

Možná trochu víc lidskosti a smyslu pro humor na úkor soustavného mentorství, neustále nad něčím pozvednutého obočí a potřeby brát se za každé situace vážně. Větší porci schopnosti vnímat realitu i z jiného pohledu, než jen z nepřetržitého, více než dvacetiletého pobytu v teple vysokých politických postů a požitků z nich plynoucích. Ochotu dělit společnost spíše na ty slušné a neslušné, než jen na schopné a neschopné, pravičáky a levičáky či lyžaře a snowboardisty. Schopnost nenazývat věci standardními, když jsou proti zdravému rozumu a elementární úctě k právu. Dostatek nadhledu nad vlastní ješitností a nad neodbytnou potřebou být dokola slyšen, viděn a papouškován. Klidně i více "falešného a prázdného", ale zato kritického okolí, než jen věrných pokyvovačů. Konečně snad i více odvahy a sebevědomí dekorovat za kulturní, vědecký a sportovní přínos pro svou zemi i své ideové odpůrce, stejně jako se naopak v případě lotrovin stavět proti svým dosavadním spojencům.

Do porodu zbývá ještě spousta času. Snad ti, kteří se po své vrchnosti tak vytrvale dožadovali práva se konečně početí přímo účastnit, budou konat uvážlivě a ke své budoucí spokojenosti.