Když nevíme, za co platíme... a stydíme se přiznat si to
Odjedeme-li ze servisu s pětimístnou částkou na faktuře za opravu motoru, bolí nás to, ale celkem víme, za co platíme a útěchou je nám fakt, že opět můžeme svým autem jezdit. Rovněž si - podobně jako u potravin v obchodě či u lihovin v hospodě - můžeme cenu toho, za co platíme, relativně snadno porovnat a propříště si třeba po úvaze vybrat pro opravu servis jiný. A konečně, tyto položky se do našich financí nedostávají tak, že nás někdo k nákupu té či oné služby či zboží přemlouvá (na ulici, ve dveřích bytu, po telefonu).
Co však oproti tomu víme o struktuře ceny za teplou vodu či elektřinu? Máme alespoň rámcovou představu o tom, co za svou platbu dostáváme? Umíme si porovnat konkurenční nabídky distributorů elektřiny či se zorientovat ve faktuře za teplo? Rozumíme dobře tomu, proč si platíme svá investiční životní pojištění, abychom po dvou letech, kdy jej chceme ukončit, nenašli na svém "účtu" ani korunu? Všímáme si ve smlouvách s lichváři vždy důsledně toho, jaké budou důsledky toho, když byť i jen jednou jedinkrát pošleme splátku úvěru o den či dva později? Jsme srozuměni s tím, proč a kolik zaplatíme, když budeme chtít předčasně doplatit svůj leasing či hypotéku?
Odpovíte-li si na některou z uvedených otázek vrtěním hlavy, nestávají se z vás tím rozhodně žádní exoti, ale naopak zcela běžní, iracionálně se chovající spotřebitelé. Z hlediska (neo)klasické ekonomické teorie anomální bytosti, v řeči národních statistik exekucí a osobních bankrotů (a následně v položkách sociálních výdajů veřejných rozpočtů) však takřka již standardní subjekty. Proč tomu tak je? Opouští český občan brány svých škol skutečně tak finančně negramotný, aby si nedokázal rozumně vyhodnocovat důsledky svého nákupního rozhodování? Nebo to sice dokáže, ale je líný to dělat? Obojí je zřejmě pravda, stejně jako smutný fakt, že řada z nás se občas upíše k nečemu, co vlastně ani nechce. Buď proto, že nedokáže odrazit nátlak a manipulaci prodejce, nebo proto, že má ostych si přiznat, že věci nerozumí a žádat srozumitelné vysvětlení.
---
"Pane Nováku, máme tady pro Vás jakožto dlouholetého klienta naší pojišťovny mimořádnou nabídku. Investiční životní pojištění. Vy jste o tom ještě neslyšel? Co je pojištění, to přece všichni víme, ne? No a toto je takové pojištění se spořením. Takové lepší spoření. Kdo by dneska nespořil na horší časy, že? To snad jenom nezodpovědný člověk. Což vy samozřejmě nejste, haha. Určitě na tom vyděláte! Že jde trh poslední dobou dolů? No to je pravda, ale to znamená, že teď už musí přece jít jen nahoru, ne? Takže mi jen tady podepište, že jsem vám vše vysvětlil, víc vás zdržovat nebudu. Přeci jen, čas jsou peníze, viďte, haha. Tak nashledanou."
---
Smyšlená konverzace pojišťovacího agenta a zákazníka, pro dnešní dobu a svět finančních služeb však, jak lze dohledat, vůbec ne ojedinělá. Je otázkou, co s tím vším dělat. Možnosti jsou v zásadě dvě. Uvěřit obchodníkům, že vzdělaný a informovaný zákazník je to, po čem oni touží, a nechat tedy péči o naše blaho jen na nich. Obrátit se na svého (provizně placeného?) finančního rádce. Nebo nechat působit poučky o tom, jak je každý svého štěstí (a tedy i neštěstí) strůjcem a jak neznalost (nejen zákona) neomlouvá... Anebo se přece jen - přes jistý ostych a skepsi z toho, že "opět něco regulujeme" a s vědomím toho, že každá ochrana spotřebitele musí také mít své meze - pokusit o vytvoření rozumných pravidel, které při dané úrovni naší finanční gramotnosti ohlídají ty největší excesy, které, jak víme, nakonec nebolí jen ty, kterých se původně bezprostředně dotýkají...
Jan Urbanec
Nárazníky války a míru
Myšlenka, že vojenská pomoc Ukrajině je jediným účinným způsobem, jak zastavit ruskou invazi a přivést Putina k rozumu, je v současnosti jasným ideovým mainstreamem západního světa.
Jan Urbanec
Ekonomie viru
V tomto období prázdnoty a marnosti je dobré připomenout naléhavou pomíjivost ekonomických prognóz. Každý den vznikají ve finančních institucích a na různých vládních úřadech tisíce projekcí hospodářského vývoje.
Jan Urbanec
Proč necítím hněv vůči AB
Ahoj příteli, vzpomněl jsem si, že jsme tuhle nedokončili rozhovor na téma AB. Ptal ses mě, co na něm vlastně vidím. Zkusím Ti odpovědět úsporně a snad ne moc pateticky.
Jan Urbanec
Revoluce proti střetům zájmů
Ať už bylo v úterý na Václaváku sto tisíc hlav či jen sto tisíc končetin, poselství přítomných moudrých a spravedlivých zaznělo jasné - je zapotřebí zatočit se střety zájmů. To je totiž v dnešní době největší společenské zlo.
Jan Urbanec
Platební rozkaz z Bruselu
Po půl roce od chvíle, kdy se čeští novináři rozhodli nachytat premiéra při únosu vlastního syna, se narodil další materiál, který má rozčeřit jinak poměrně klidné vody tuzemského veřejného mínění. Tentokrát přiletěl z Bruselu.
Jan Urbanec
Střety (politických) zájmů
Ač nemá zdaleka tak zábavnou vedlejší významovou linku jako Zemanova "viróza 2013", slovem či souslovím, které by mohlo kandidovat na český pojem roku 2018, je „střet zájmů“.
Jan Urbanec
Národ opět rozdělen - tentokráte Nohavicou
Expremiér Mirek Topolánek se tuhle vyjádřil, že se cítí, jako kdyby si prožil nevěru své ženy či znectění své dcery. Za tento mizerný stav jeho psychiky má prý odpovědnost zpěvák Jarek Nohavica.
Jan Urbanec
Senát s hodně malým S
Právě jsme byli svědky voleb, které stvořily zastupitele, co jsou veřejnosti 3krát lhostejnější než ti, kteří byli zvoleni v jiných volbách před týdnem, a 4krát než před rokem.
Jan Urbanec
Je dítě ekonomický uprchlík?
Debata o uprchlících našla po letech svůj další level. Díky europoslankyni Šojdrové, ať už byl její motiv k tomuto jakýkoli. Všichni zúčastnění si zatím drží své dosavadní pozice, je však nejisté, jestli je nyní ustojí.
Jan Urbanec
Chci do Senátu
...říká letos opět spousta nových tváří. Nabízí boj s uprchlíky, s kryptokomunisty, lobbování pro svůj region, či jen své akademické zásluhy. Všechno z toho je přetvářka z neznalosti nebo ze zlého úmyslu. Těžko říct, co je horší.
Jan Urbanec
Euroguláš
To je tak, když se ze stolu (světa) plného zdravých, pestrých a chutných jídel (národů a etnik) vše nasype do jednoho hrnce (Evropy) a udělá se z toho nechutný guláš (všekulturní a všecivilizační společenství).
Jan Urbanec
Antiextremismus jako extremismus svého druhu
Zákon rozumu velí investovat energii do toho, co má reálný potenciál přinést kýžený stav. Je s podivem, že jak profesionální, tak ani "ulicová" politika tento imperativ nedrží.
Jan Urbanec
Je nad Topoly jasné...
...tedy spíš velmi pravděpodobné, že ve večerních zprávách dne 13.1.2018 mezi jmény kandidátů postupujících do druhého kola prezidentské volby neuslyšíme jméno Mirek Topolánek. Kdo si myslí opak, nechť si vsadí, vyhraje balík.
Jan Urbanec
Česko bude uprchlíky přijímat
Česko možná uprchlíky přece jen začne brzy přijímat. Ty Evropany, kteří budou nuceni utéct před soustavným strachem o život svůj a svých rodin v těch zemích EU, které jim to základní lidské bezpečí zajistit nedokážou.
Jan Urbanec
Reflexe Reflexu
Časopis Reflex ve svém nejnovějším vydání investoval celých 24 svých stran do "speciálu" o politické krizi. Na tomto prostoru se však bohužel opět zvládl věnovat jenom dvěma fenoménům - Zemanovi a Babišovi. Ostatní jako by nebyli.
Jan Urbanec
Proč si nevsadit na Michala Horáčka
Řádky níže nejsou vyjádřením přání, aby se pan Michal Horáček nestal příštím prezidentem Česka (a rovněž ne tím, aby jím zůstal prezident současný). Jsou jen vyjádřením názoru, proč budou šance MH uspět ve volbě zřejmě jen malé.
Jan Urbanec
Šmejdi ve finančních službách (aneb proč potřebujeme chránit spotřebitele)?
Pro organizátory předváděcích akcí zaměřených na seniory se v češtině vžilo slovo „šmejdi“. To přiléhavě vyjadřuje povahu podnikání, o které v takovém případě jde. Proč se takovému byznysu tolik daří? A kde jinde se s ním setkáme?
Jan Urbanec
Maminky na mateřské, možná se dočkáte společenské rehabilitace.
Jedna z takzvaně pravicových stran objevila nové téma, se kterým chce oslovit voliče. Mateřskou a rodičovskou. Poslankyně Adamová navrhuje, aby zejména příspěvek státu na mateřskou byl oproti současnosti značně více zásluhový.
Jan Urbanec
Černá a bílá Evropa uprchlická
Emotivní interpretace dění a souvislostí okolo blízkovýchodního exodu, pařížského vraždění a možností soužití s muslimským světem je v Česku, zdá se, větším problémem, než realita samotná.
Jan Urbanec
Rusko nemá být nepřítel
Současná ukrajinská krize slouží jako katalyzátor animozit vůči Rusku. Řada z nich se sice opírá dílem o objektivní negativní historické zkušenosti s touto geografickou velmocí, nemálo z nich však také působí jako výsledek nepříliš poctivé fabulace postavené na poznatcích z několika málo hodin dějepisu na základní či střední škole. Na dějinný politický pragmatismus je pak jaksi zapomínáno úplně.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 53
- Celková karma 25,44
- Průměrná čtenost 1739x