Britská poučení o vlastenectví (v České televizi)
Přitom jestli něco může spoluvytvářet pocit sounáležitosti se svou vlastí a určité národní pýchy, jsou to – alespoň v našich zeměpisných podmínkách – zřejmě právě velké počiny velkých lidí. Musí se však o nich psát či vysílat, musí se lidem zprostředkovat. A to přesto, že polem, na kterém jsou dosahovány, je například jen ta nudná, drahá, elitářská, pravdoláskařská kultura. Je proto přece jen fajn mít televizor a v něm veřejnoprávní televizi, protože některé příběhy a události si člověk na internetu prostě aktivně nevyhledá. A tak jsem včera usedl na gauč a dvě a půl hodiny sledoval koncert. Takový zážitek se samozřejmě nedá úplně úspěšně předat pouhými slovy, musí se to vidět. Takže zmíním jen pár momentů, kvůli kterým se mi dostal hodně pod kůži.
Viděl jsem konečně (do té doby pro mě jen „učebnicovou“) londýnskou Royal Albert Hall. Převážně koncertní, avšak celkově multifunkční aréna (slovo hala či síň opravdu není na místě), která pojme až osm tisíc návštěvníků, je mimo jiné již stodevatenáctým rokem hostitelem slavného (avšak mě dosud taky neznámého) festivalu orchestrální a klasické hudby The Proms. Tento festival trvá osm týdnů a odehraje se na něm až sedmdesát koncertů. Na závěrečném koncertu tohoto festivalu, jehož tradice je mj. jen o několik málo let mladší než např. ta tenisově wimbledonská, zahrál skvělý dvousetčlenný symfonický orchestr (a sbor) veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti BBC, který doprovázel i dva pozvané vynikající sólisty. Ten orchestr pak řídil český dirigent, který za své šestileté působení u tohoto tělesa stihl festivalu The Proms vtisknout i jeho neformální podtitul ("the world's largest and most democratic musical festival") a být vyznamenán řádem britské královny za zásluhy v oblasti hudby.
Tento muž, pan Jiří Bělohlávek (díky kterému zde zazněla i česká - Dvořákova - produkce), se zhostil i role konferenciéra, a v průběhu dlouhého, ale zvolenou dramaturgií i uvolněného a zábavného večera promlouval nejen k nadšeným divákům na místě, ale i k těm, kteří se na koncert nedostali (vstupenka na nejlepší místa stojí až čtyři tisíce liber) a tradiční hudební večer družně a v neuvěřitelně obrovském počtu sledovali na projekcích na různých veřejných místech po celé Británii. Lze si vůbec představit, aby se např. na takové Letenské pláni či na nějakém z větších pražských náměstí vytvořila taková pozitivní pospolitost lidí i jindy, než jen tehdy, dělají-li se revoluce či čeká-li se na zlaté kluky?
Britové nám ukazují, že to jde. Že jde dělat vážnou hudbu i nevážně a že to není žádná ostuda. Naopak že je to jeden ze způsobů, jak s ní úspěšně oslovit široký okruh posluchačů, hlavně těch mladých. Tím se pak mimochodem dají vytvořit i podmínky pro to, aby tato sféra zábavy netrpěla materiálním nedostatkem, a nebyla vazalem nepředvídatelných přerozdělovacích procesů někde na radnici či ministerstvu. „Stará“ kultura může být sexy a dirigenti mohou být celebritami. Hm, západ je asi pořád hodně daleko...
Spokojené tváře Britů, kteří svůj festival navštívili, nám asi rovněž ukazují, že nejen vše individuální, ale i to kolektivní, může být normální a zdravé. Tedy že může přinášet radost či dobrý pocit být nejen občanem starající se o své bydlo a platícím daně, ale i někým jako spoluobčanem. Žít život i za zdmi svého domova, pobývat ve společně a kvalitně vytvářeném veřejném prostoru, a tam se veselit, diskutovat, vzpomínat, sdílet. Není právě něco takového podstatou a zdrojem loajálního občanství, přirozeného vlastenectví a pevného národního sebevědomí, které umí být hrdé na své, ale současně uznalé k cizímu a které je trvalejší, přesahující dobu trvání mistrovství světa či olympiády? Mají to ostrované (díky těm tradicím či něčemu jinému?) skutečně o tolik jednodušší, že k nim tyto vlastnosti přirůstají tak nějak lépe než k nám?...
Jan Urbanec
Nárazníky války a míru
Myšlenka, že vojenská pomoc Ukrajině je jediným účinným způsobem, jak zastavit ruskou invazi a přivést Putina k rozumu, je v současnosti jasným ideovým mainstreamem západního světa.
Jan Urbanec
Ekonomie viru
V tomto období prázdnoty a marnosti je dobré připomenout naléhavou pomíjivost ekonomických prognóz. Každý den vznikají ve finančních institucích a na různých vládních úřadech tisíce projekcí hospodářského vývoje.
Jan Urbanec
Proč necítím hněv vůči AB
Ahoj příteli, vzpomněl jsem si, že jsme tuhle nedokončili rozhovor na téma AB. Ptal ses mě, co na něm vlastně vidím. Zkusím Ti odpovědět úsporně a snad ne moc pateticky.
Jan Urbanec
Revoluce proti střetům zájmů
Ať už bylo v úterý na Václaváku sto tisíc hlav či jen sto tisíc končetin, poselství přítomných moudrých a spravedlivých zaznělo jasné - je zapotřebí zatočit se střety zájmů. To je totiž v dnešní době největší společenské zlo.
Jan Urbanec
Platební rozkaz z Bruselu
Po půl roce od chvíle, kdy se čeští novináři rozhodli nachytat premiéra při únosu vlastního syna, se narodil další materiál, který má rozčeřit jinak poměrně klidné vody tuzemského veřejného mínění. Tentokrát přiletěl z Bruselu.
Jan Urbanec
Střety (politických) zájmů
Ač nemá zdaleka tak zábavnou vedlejší významovou linku jako Zemanova "viróza 2013", slovem či souslovím, které by mohlo kandidovat na český pojem roku 2018, je „střet zájmů“.
Jan Urbanec
Národ opět rozdělen - tentokráte Nohavicou
Expremiér Mirek Topolánek se tuhle vyjádřil, že se cítí, jako kdyby si prožil nevěru své ženy či znectění své dcery. Za tento mizerný stav jeho psychiky má prý odpovědnost zpěvák Jarek Nohavica.
Jan Urbanec
Senát s hodně malým S
Právě jsme byli svědky voleb, které stvořily zastupitele, co jsou veřejnosti 3krát lhostejnější než ti, kteří byli zvoleni v jiných volbách před týdnem, a 4krát než před rokem.
Jan Urbanec
Je dítě ekonomický uprchlík?
Debata o uprchlících našla po letech svůj další level. Díky europoslankyni Šojdrové, ať už byl její motiv k tomuto jakýkoli. Všichni zúčastnění si zatím drží své dosavadní pozice, je však nejisté, jestli je nyní ustojí.
Jan Urbanec
Chci do Senátu
...říká letos opět spousta nových tváří. Nabízí boj s uprchlíky, s kryptokomunisty, lobbování pro svůj region, či jen své akademické zásluhy. Všechno z toho je přetvářka z neznalosti nebo ze zlého úmyslu. Těžko říct, co je horší.
Jan Urbanec
Euroguláš
To je tak, když se ze stolu (světa) plného zdravých, pestrých a chutných jídel (národů a etnik) vše nasype do jednoho hrnce (Evropy) a udělá se z toho nechutný guláš (všekulturní a všecivilizační společenství).
Jan Urbanec
Antiextremismus jako extremismus svého druhu
Zákon rozumu velí investovat energii do toho, co má reálný potenciál přinést kýžený stav. Je s podivem, že jak profesionální, tak ani "ulicová" politika tento imperativ nedrží.
Jan Urbanec
Je nad Topoly jasné...
...tedy spíš velmi pravděpodobné, že ve večerních zprávách dne 13.1.2018 mezi jmény kandidátů postupujících do druhého kola prezidentské volby neuslyšíme jméno Mirek Topolánek. Kdo si myslí opak, nechť si vsadí, vyhraje balík.
Jan Urbanec
Česko bude uprchlíky přijímat
Česko možná uprchlíky přece jen začne brzy přijímat. Ty Evropany, kteří budou nuceni utéct před soustavným strachem o život svůj a svých rodin v těch zemích EU, které jim to základní lidské bezpečí zajistit nedokážou.
Jan Urbanec
Reflexe Reflexu
Časopis Reflex ve svém nejnovějším vydání investoval celých 24 svých stran do "speciálu" o politické krizi. Na tomto prostoru se však bohužel opět zvládl věnovat jenom dvěma fenoménům - Zemanovi a Babišovi. Ostatní jako by nebyli.
Jan Urbanec
Proč si nevsadit na Michala Horáčka
Řádky níže nejsou vyjádřením přání, aby se pan Michal Horáček nestal příštím prezidentem Česka (a rovněž ne tím, aby jím zůstal prezident současný). Jsou jen vyjádřením názoru, proč budou šance MH uspět ve volbě zřejmě jen malé.
Jan Urbanec
Šmejdi ve finančních službách (aneb proč potřebujeme chránit spotřebitele)?
Pro organizátory předváděcích akcí zaměřených na seniory se v češtině vžilo slovo „šmejdi“. To přiléhavě vyjadřuje povahu podnikání, o které v takovém případě jde. Proč se takovému byznysu tolik daří? A kde jinde se s ním setkáme?
Jan Urbanec
Maminky na mateřské, možná se dočkáte společenské rehabilitace.
Jedna z takzvaně pravicových stran objevila nové téma, se kterým chce oslovit voliče. Mateřskou a rodičovskou. Poslankyně Adamová navrhuje, aby zejména příspěvek státu na mateřskou byl oproti současnosti značně více zásluhový.
Jan Urbanec
Černá a bílá Evropa uprchlická
Emotivní interpretace dění a souvislostí okolo blízkovýchodního exodu, pařížského vraždění a možností soužití s muslimským světem je v Česku, zdá se, větším problémem, než realita samotná.
Jan Urbanec
Rusko nemá být nepřítel
Současná ukrajinská krize slouží jako katalyzátor animozit vůči Rusku. Řada z nich se sice opírá dílem o objektivní negativní historické zkušenosti s touto geografickou velmocí, nemálo z nich však také působí jako výsledek nepříliš poctivé fabulace postavené na poznatcích z několika málo hodin dějepisu na základní či střední škole. Na dějinný politický pragmatismus je pak jaksi zapomínáno úplně.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 53
- Celková karma 25,44
- Průměrná čtenost 1739x