MUDrové v politice

Lékaři se v očích veřejnosti odjakživa umisťují na nejvyšších příčkách žebříčků popularity profesí. Nejedná-li se zrovna třeba o kožaře, málokdo by asi na dotaz vyjmenoval váženější a společensky prospěšnější profese, než je právě ta medicínská. Právě úvaha, že - narozdíl například od těch všech různých pochybně vzdělaných ekonomů či bezpáteřních právníků - MUDrové jednak něco užitečného dovedou a jednak jsou vybaveni vyšší porcí etiky a morálky, zřejmě často stojí za současným politickým marketingem. Ten stranám velí nabízet voličům přednostně právě tyto kandidáty.

Po událostech posledních týdnů a měsíců bude zajímavé sledovat, nakolik se tyto zákonitosti politického výběru udrží či naopak vychýlí. Tedy zdali veřejně-podnikatelské aktivity všech Bémů, Rathů, Kottů, Pohanků, Cabrnochů, Langerů, Macků, Drymlů a jim podobných vychytralých světlonošů lékařské etiky v praktické politice přivedou stranické sekretariáty a voliče k promyšlenější selekci či dokonce k zamyšlení, jestli tu a tam společenské poměry (a vlastně i popularitu samotných volených sborů) namísto lecjakého nemoudrého či přemoudřelého MUDra nevyléčí lépe třeba onen neobyčejně obyčejný skladník ve šroubárně.