Podle mne přirozená práva tu jsou odjakživa a odjakživa je lidé ctili a chránili si je.   To, že je někdo popsal neznamená, že je vymyslel. 

Přirozená práva bych koncipoval ještě obecněji abychom vyloučili jakoukoliv nejednoznačnost. Když řeknete, že člověk má právo na život  zavádí to ke spekulacím o jeho kvalitě a kdo má povinnost toto právo na život člověku zabezpečit.   Abychom byli konzistentní je třeba vyjít jen a jen z vlastnického práva. Pak by přirozená práva vypadala takto:

Člověk se rodí s vlastnickým právem ke svému tělu.   V průběhu svého života má právo nabývat majetek na základě dobrovolných vztahů a principu prvotního přivlastnění nikým nevlastněných přírodních zdrojů a dále má právo používat své znalosti pro své vlastní účely s výjimkou agrese. 

Přirozené právo musí být takové, které lze vztáhnout na každou lidskou bytost bez toho, že by tím byla porušena práva ostatních.

člověk se s tím právem nerodí... rodí se s jeho vlastnictvím... a pokud ho o tu chce někdo připravit tak jde o to jesli má vůli a schopnosti se ubránit.

Autore,

pro méně chápavé jste měl napsat, že za užití sociálního práva se platí svobodou. To totiž mnozí nechápou. Otázkou je, jak velkým dílem svobody se má za určité sociální právo platit.

Je zde ještě otázka jestli vůbec na ten obchod přistoupit. Některé věci jsou totiž drahé i zadarmo.

7 a půl miliardy lidí, zmenšování pramenů potravin a pitné vody, stále vyšší podpora asociálních vrstev společnosti, zbabělost státníků před agresí trvale početnějších migrantů,  prosazujících své totalitní způsoby života, dobře nastartované vymírání těch národů, z jejichž vrstev pochází drtivá většina vynálezců, vědců, zručných řemeslníků, jsou životně důležité problémy, které udusí naši budoucnost. Svobodu Bůh nabídl jen slušným

To ne... svoboda je přístupná všem (já v Boha nevěřím- v principu nemám nic proti hypotéze o jeho existenci, ale tak nějak nevidím že by byl ve vesmíru k čemukoli potřeba) jenom, jenom jejím následkem je to, že ti co si neumí zajistit droje umírají hlady.

ti přeživší jsou svobodní, a mrtvým je všechno jedno.

Velice zajímavý a motivující článek.

Zajímalo by k čemu motivuje vás...

Přestože autor přímo nic nenaznačuje je vcelku jasné rozsahem textu čemu spíš fandí... 

Já se vcelku obávám o dlouhodobé přežití jakékoli společnosti která to začne praktikovat... na krátkou dobu to můžná bude vypadat růžově ale dlouhodobě z toho plyne strašný prů...

John Locke byl jednoznačně blíž k přírodě. Jednou se k těmto zákonitostem lidstvo vrátí. Bezbřehá a doposud stále se uměle rozšiřující práva sociální jsou jen chybnou slepou cestou vývoje společnosti.

Tak ruku na srdce ne všechna ta práva jsou špatné koncepty a stálo za to je vyzkoušet... ono jak člověk pozná že něco nefunguje než experimentem? 

(to je ovšem v případě že to nikdo předtím ještě nezkusil... Einstein definoval šílenství jako opakovat pořád dokola stejný pokus a doufat v jiné výsledky)

Katastrofa ovšem vzniká ve chvíli kdy si ten kdo provádí experiment nepřizná že mu to nevychází... (kupřikladu když se stát musí zadlužovat aby lidem platil ta "společenská práva" a zpátky mu to nepřináší vůbec nic kromě dobrého pocitu... ovšem ten se za ropu a plyn kterou člověk musí nakoupit aby někomu zajistil "právo na bydlení" směnit moc nedá... tedy možná dá... ale musíme najít někoho kdo to měnit chtít bude... rusům a arabům se moc nechce)

Například třeba idea "základního příjmu" v podstatě do písmene popisuje stav kterého dosáhl pták Dodo na svém ostrůvku...

Jenomže do prostředí přišel někdo agresivnější, a dopravil tam hady a krysy... moc se mu pak nedařilo.

nějak nevidím důvod tenhle experiment opakovat. Už se to historicky jednou ztrapnilo tak to nemá smysl zkoušet znovu... (tedy aby by to fungovalo pokud by někdo dokázal na věky slíbit že nám do prostřední nebudou proudit predátoř z venku, a nebo že nás jednou nepřiletí sežrat civilizace z vesmíru hladová po zdrojích... bohužel ani jedno se vyloučit nedá... takže ikdyž experiment by mohl být krátkodobě úspěšný, dlouhodobě to může být sebevražda)

"na svobodu, na život a zdraví, na majetek"

To jsou hezké věci ale nejsou to práva...

Začneme tím nejjednodušším tzv "právo na život"... jaké právo na život má někdo kdo se topí uprostřed pacifiku? Oceán se kvůli jeho právu na život nerozestoupí... jaké právo na život má matka která musí zemřít aby přežilo její potomstvo (a nebo možná nepřežilo ikdyž se ona obětuje... tuto otázku řeší i vlčice) je to jenom popis stavu že entita která žije se snaží v tomto stavu pokračovat. Jesti jí to okolnosti umožní a nebo ne to je sice otázka ale žádné "právo" tak jak se definuje (tedy jako nárok, ať individuální a nebo společenské z toho neplyne.) Hladový lev má taky právo na život když ho v savaně potkáte... ale aby ho uplatnil potřebuje naplnit svůj žaludek vaším masem... a to že máte "právo na život" vás nad právo na život toho lva nenadřazuje... pouze okolnosti (třeba kulovnice) ano.

(Stejně tak je valné většině bakterií a virů jedno že vás pro vlastní přežití a šíření potřebují zabít... oni mají taky právo existovat)

Právo na majetek... opět je to v podstatě popis přirozené tendence každé živé formy nahromadit maximum zdrojů... ano možná je nejde spotřebovat teď, ale je vcelku akutně možné že zítra daná životní forma další prostředky schopna získat nebude... a dělit se teď a nebo si je nechat je vzít je vcelku jasné ohrožení nikoli "práva na život" ale toho života.

(Že společnost toto pravidlo kodifikuje je více méně z důvodu že není tak úplně vhodné aby se ve smečce všichni navzájem kvůli zdrojům sežrali ale když bude zdrojů málo tak kolektivní dělení povede jenom k tomu že lovci budou mít hlad, budou slábnout a nakonec neuloví nic a chcípnou všichni)

... takže je vcelku vhodné aby v nějakém stavu nedostatku zdrojů sociálno prakticky zmizelo.

No a právo na svobodu... Na téhle planetě je 7 miliard lidí... postavme je do řady a nechte každého odpověd na otázku v jakém stavu se vlastně bude cítit svobodný... myslím že nebude problém mít 14 miliard navržených stavů. (a nebo to spousta jedinců nebude umět definovat)

Obvykle nějaká skupina dokáže najít jistou shodu na stavu který považuje za "svobodu" ale prakticky vždy pokud v tom stavu chtěla žít musela si vzít pušky, meče a nebo kameny a klacky a jít si to vydobít nad těmi kdo měli jiný názor.

(Kupříkladu jisté kolonie v americe považovali za katastrofální pošlapání vlastní svobody zavedení "solidární" daně z čaje a pěkně její zadavatele postříleli)

Jinak se obvykle místo majetku v základních právech vyskytovalo tzv "pursuit of happines" ovšem to taky není právo... to je jenom formulace přirozeného stavu. Ten procesor co má prakticky každý vyšší živočich v hlavě byl miliardu let programován metodou pokus omyl...

Když něco bolelo/bylo nepříjemné tak to nebylo vhodné pro dlouhodobé přežití jedince a ten to dělat přestal... opak - příjemné praktikoval je jasný. Jedinci kteří to "měli opačně" se dřív nebo později z genofondu vždy vyřadí. Čistě z principu je nemožné aby vám někdo zabránil "být šťastný" v jakémkoli stavu. Jde jen o to si přeprogamovat mozek aby se tak cítil. (jestli je to dlouhodobě vhodné je jiná otázka) Co se "společenských práv" týká tak jsou to více méně metodiky vzniklé metodou pokus omyl... kdy se nějaký koncept fungování společnosti nastřelil na realitu a dřív nebo později dokonvergoval k nějakému funkčnímu stavu (nutno podotknout funkční byli i civilizace s fundamentálně jinými koncepty práv... často dáno jiným prostředím a jinou schopností ovládat zdroje... indiáni neuměli zpracovávat ocel, a jejich zemědělsví bylo z Evropského hlediska 1000 let zpátky když byli objeveni...)